Vojta Schwarz žije sám s mámou Janou ve Střelicích u Brna. Poté, co se u něho krátce po narození objevila závažná nemoc, nejbližší rodina se rozpadla.
Téměř třináctiletý chlapec trpí vzácným neurologickým onemocněním, tzv. Ohtaharovým syndromem, který je příčinou těžkého tělesného i mentálního postižení. Vojta je ta zcela závislý na pomoci druhých, sám nechodí ani nemluví. K postižení se navíc přidaly i gastroenterologické problémy.
Máma Jana se všemožně snaží poskytnout Vojtovi potřebnou péči. Žijí v přízemním několikaúrovňovém domku. Dokud byl Vojta menší, nedělalo paní Janě problém přenášet ho přes schody na každé jídlo, koupání, cvičení, procházku nebo k autu na cesty do školy a k lékařům.
Když si uvědomila, že už dlouho nebude zvládat přenášet syna, radila se s odborníky, co dál. Výsledkem bylo rozhodnutí zrekonstruovat dům tak, aby byl nejenom bezbariérový z pohledu vozíčkáře, ale uzpůsobený Vojtovým speciálním potřebám i do budoucna.
Toník nemohl přispět mnohasettisícovou částkou, přesto se částečným příspěvkem přidal mezi ty, kdo se snaží úsilí Vojtovy mámy podpořit.
